*VŠECHNY ČLÁNKY OBSAHUJÍ VYZRAZENÍ DĚJE*

R.U.R

19. února 2018 v 8:11 | ČteníkLen |  Povinná četba

R. U. R.

Kontext autorovy tvorby, základní informace: Karel Čapek, český spisovatel přelomu 19. a 20. století, se narodil v Malých Svatoňovicích. Jeho otec byl venkovský lékař, díky němuž se Čapek setkával s obyčejnými lidmi. Necelý rok studoval na gymnáziu JK Tyla v Hradci Králové, ale protože patřil k pokrokovým studentům, byl organizátor některých protestních akcí, tak musel odejít a dostudoval v Brně. Poté studuje filozofii v Praze. Od roku 1920 pracoval v redakci Lidových novin, kam psal své příspěvky a vyvářel i nové novinářské útvay (např. sloupek). Měl velké jazykové znalosti, které jsou nejvíce vidět v jeho dílech. Zároveň si vytvořil svůj osobitý umělecký styl, který ho odlišoval od ostatních autorů.
Znaky Čapkovy tvorby:
- obrovské množství synonym a jejich hromadění
- jednoduché, prosté vyjadřování bez složitých výrazů, bez knižních obratů
- přesné, obrazné vyjadřování
- osobní zaměření vypravěče, autora nebo postav k tomu, koho oslovuje.
Byl stoupencem Masarykovy politiky, tzv. hradního křídla. Proslulá se stala jeho kniha Hovory s TGM. Koncem 30. let se jeho zdravotní stav začal zhoršovat, i tak se stihl oženit s herečkou Olgou Scheinpflugovou. Umírá na Vánoce roku 1938, na jeho stavu se hodně podepsal tlak šířícího se fašismu. Jako první na světě použil slovo "robot", které vymyslel jeho bratr Josef. Jeho díla jsou rozšířena po celém světě, patří k našim nejpřekládanějším autorům.
Díla:
- Ze života hmyzu, Bílá nemoc, Věc Makropulos, Matka - dramata
- Krakatit, Válka s mloky - romány
- Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy
- Zahradníkův rok, Měl jsem psa a kočku, Jak se co dělá - drobné prózy

Literárně/obecně kulturní kontext:
Demokratický proud české meziválečné prózy 20. století
Atmosféra tehdejší doby byla ovlivněna mnoha událostmi: 1. světová válka, Velká říjnová socialistická revoluce v Rusku, rozpad Rakousko-Uherska, založení ČSR, světová hospodářská krize, nástup fašismu, 2. světová válka
Autoři tohoto proudu byli tzv. pragmatisté.
Pragmatismus = filozofický směr 20. století, vznikl v USA. Do popředí staví zkušenosti, myšlenky se ověřují tím, zda jsou prospěšné.
Razí mírovou politiku, snaží se o zachování demokratických principů v první republice. Všichni autoři přispívali do Lidových novin, kde se shromažďovala demokratická inteligence.
Byli ovlivněni ideami prezidenta TG Masaryka, scházeli se každý pátek, proto se jim také říká "pátečníci".

Další představitelé:
Karel Poláček (Bylo nás pět, Okresní město, Hostinec u kamenného stolu)
Josef Čapek (Stín kapradiny, Kulhavý poutník)
Eduard Bass (Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto, Lidé z maringotek)
Ferdinand Peroutka (Budování státu)

Autoři, kteří tvořili v meziválečné době:
Vladislav Vančura (Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Konec starých časů) - avantgardní proud
Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj, loupežník, Anna proletářka)
Jaroslav Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
Jaroslav Havlíček (Petrolejové lampy, Neviditelný) - psychologická próza
Jiří Voskovec, Jan Werich (Golem, West Pocket revue) - Osvobozené divadlo

Vliv expresionismu - zobrazuje subjektivní pocity a zážitky, zachycuje bezprostřední, rozumem nekontrolované vnitřní stavy. Realita je deformována vlivem války, strachu, úzkosti. Člověk je ztracený, bezmocný.
Dílo ovlivňuje i rozvoj vědy a techniky.

Okolnosti vzniku díla: Autor se rozhodl varovat před tím, co může technika udělat člověku. Nicméně viděl nebezpečí přímo v technice, ve v lidech, kteří jí zneužívají. Dílo zahajuje novou fázi Čapkovy tvůrčí tvorby (loučí se s mládím). Jeho bratr vymyslel slovo "robot", z roboty = práce. Robot = člověk schopný pracovat, nikoli však myslet.

Literární druh, žánr, výrazová forma: drama, tragédie (+ vstupní komedie), utopické drama, próza a poetické části
Téma: Lidé začínají být líní, a tak roboti ovládnou svět a lidé zanikají. Jedinou nadějí je láska mezi Primem a Helenou. Roboti se vyvíjí: nejprve jsou pracovní síly ve službách člověka, poté vojáci, organizovaná síla chtějící vládnout, vrazi a nakonec se dělí na ovladatelné a neovladatelné.
Motivy: továrna, vzpoura, válka, láska, dělová loď Ultima, technika, plán na výrobu robotů, smrt, vražda, ovládnutí lidstva, lenost lidí, cit, práce pro lidstvo, noviny, obavy, pitva robota, vdavky, trezor, snaha o obranu, vyjednávání, sympatie, strach,...
Časoprostor: Předehra se odehrává o 10 let dříve, dílo se odehrává někdy v budoucnu (nicméně řeší otázky přítomnosti), na blíže neurčeném ostrově (Rossumův ostrov), v továrním prostředí, v ústřední kanceláři továrny Rossum´s Universal Robots, v Helenině salonu, v pokusné laboratoři, na pitevně.
Kompoziční výstavba: Kolektivní drama o vstupní komedii (předehra) a třech dějstvích. Dílo obsahuje scénické poznámky, které mj. detailně popisují prostředí. Kompozice chronologická. Kniha má rychlý spád. Jména obsahují symboliku:
Domin - z lat. pán
Primus - první, jako Adam v Bibli
Fabry - fabrika (továrna)
Busman - businessman (peníze)
Vypravěč, vyprávěcí způsoby: u dramatu nejsou
Typy promluv: postaveno na svižných dialozích, dále monology, ke konci vnitřní monology (Alquist), řečnické otázky, filozofické pasáže.
Jazykové prostředky: ve své době neologismus "robot", převážně spisovná čeština, obecná čeština (Nána jakožto zástupkyně prostého lidu), řeč robotů, odborné výrazy hlavně z lékařského prostředí, synonyma.)

Podrobný děj:
PŘEDEHRA:
Domin diktuje robotce Sulle jak vyřídit korespondenci. Robot Marius je přeruší, vyřizuje, že do továrny přijela Helena Gloryová, podívat se na výrobu robotů. Domin jí vysvětluje historii (starý Rossum chtěl vyrobit člověka. Mladý Rossum to chtěl udělat rychleji - vymyslel roboty, aby pracovali za lidi, práci zjednodušil). Seznamuje se s ostatními lidmi v továrně: inženýrem Fabrym, Dr. Gallem, Dr. Hallemeierem, stavitelem Alquistem a Busmanem. Všichni se do Heleny zamilují. Helena chce roboty osvobodit, dát jim lepší podmínky, nechápe, že nemají city ani duši. Když s Dominem zůstane o samotě, požádá ji o ruku a ona nakonec souhlasí.

DĚJSTVÍ 1. (o 10 let později na den přesně):
Domin, Fabry, Hallemeier nesou květiny do Helenina salonu (chtějí oslavit, že je to již 10 let, co přijela). Chůva Nána Helenu obléká, a přitom nadává na roboty, štítí se jich. Poté za Helenou přijde Domin, předá jí dárky od kolegů. Sám jí věnuje dělovou loď Ultimus kvůli probíhající revoltě robotů, o které ona však mnoho neví. Náhle musí Domin odběhnout za Fabrym. Helena je vyděšená, s Nánou čtou noviny (všude války, lidi se nerodí). Alquist a Dr. Gall jí vysvětlují proč to tak je (Gall začal vyrábět citlivější roboty, např. Rádius se vzbouřil), oba vidí strašné následky. Helena v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí.
V dobré náladě přichází Domin a jeho kolegové, protože má dorazit poštovní loď a na ní lidé. Zároveň byla podle zpráv potlačena vzpoura robotů. Domin chce v každé zemi založit továrnu na roboty. Ve skutečnosti však dorazí pošta s povolávacím rozkazem všem robotům, aby zaútočili na lidi. Z lodi začnou vystupovat roboti a obklíčí je (jsou poslední lidé na světě).

DĚJSTVÍ 2.
Fabry zapojí do železné brány elektřinu, čímž pár robotů zničí. Dr. Gall přizná, že byla chyba dát robotům "duši" a změnit je. Helena bere vinu na sebe (protože ona chtěla, aby je změnil a on to udělal protože ji miluje). Nejdřív se dohodnou, že robotům prodají plán na jejich výrobu jenže Helena se přizná, že je spálila. Po chvíli Busman pod vlivem alkoholu z továrny vyjde s penězi a úmyslem lidi uvnitř vykoupit. Ale Fabry nestihne včas vypojit elektřinu, takže je zabit elektrickým proudem. Lidé se rozdělí po celé továrně, ale roboti všechny pobijí až na Alquista, jehož znají jako stavitele, a tudíž je schopen pracovat stejně jako oni.

DĚJSTVÍ 3.:
Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby mohli roboti své druhy vyrábět. Zároveň zjišťuje, že je poslední člověk na zemi. Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich zkoumal (Damona), tak jej skutečně rozebere. Pak usne a probudí ho smích. Helena se baví s Primem. Myslí si, že se vrátili lidé, ale pak vidí, že to jsou pouze roboti Helena a Primus. Pozná, že i oni mají city a že život nezahyne.

Stručný děj:
Geniální vědec Rossum vymyslí umělého člověka - robota. Jeho synovec výrobu zdokonalí. Na ostrov, kde leží továrna na výrobu robotů R. U. R., přijíždí Helena Gloryová, která se časem zamiluje do ředitele továrny Domina a vezme si ho. Roboti se postupně vzbouří, všechny lidi zabijí a naživu zůstane jen stavitel Alquist. Nechávají ho naživu protože jako jediný pracuje a myslí si, že zná návod na výrobu. Jenže on ho nezná, protože ho spálila Helena. Jediná naděje na záchranu života jsou roboti Primus a Helena, mezi kterými vzniká láska, jenže se stejně nemohou množit.

Hlanví postavy:

Harry Domin - centrální ředitel Rossumových Univerzálních Robotů, má svou velkou a snad i vznešenou myšlenku osvobodit člověka od práce, aby se mohl zabývat duchovnem a uměním. Tuto myšlenku chce prosadit za každou cenu. Nevyzná se moc v přírodních vědách, zpočátku skáče Heleně do řeči a tají před ní špatné zprávy, do poslední chvíle se nevzdává přesvědčení o správnosti svých původních záměrů, jeho postoj k ostatním lidem je útočný.

Helena Gloryová - v předehře 21 let, dcera prezidenta Gloryho, členka Ligy Humanity, je jí líto robotů, hájí jejich práva, empatická, přemýšlivá, elegantní, citlivá, touží po dítěti, které nemůže mít, všichni jsou do ní zamilovaní, provdaná za Domina. Zničí plán na výrobu robotů, má chůvu Nánu.

Alquist - stavitel, šéf staveb R.U.R., starší než ostatní, bere na sebe morální tíhu příštích rozhodnutí, jako jediný člověk je ponechán naživu při vzpouře robotů, protože jako jeden z mála pracuje rukama (považují ho za robota), nemá rád pokrok, když je mu úzko tak zedničí, přiznává vinu jich všech na povstání robotů, bezradný, příčí se mu řezat do robota, miluje květiny, lidský život staví nejvýše na stupeň hodnot.

Dr. Gall - vedoucí fyziologického a výzkumného oddělení, jeho jméno je odvozeno od Dr. Galéna z díla Bílá nemoc. Jeho úkolem je starat se o tělesnou stránku robotů, aby byly co nejdokonalejší.

Ing. Fabry - generální technický ředitel R.U.R, vše posuzuje z pohledu technika, nejde mu o zisk, ale o pokrok. Člověka považuje za nevýkonného a příliš drahého na to, aby mohl konkurovat robotům.

Busman - obtloustlý, plešatý, krátkozraký žid, finanční ředitel R.U.R, fascinovaný světem čísel, nechce zemřít a tak jde vyjednávat, místo toho je zabit proudem.

Nána - Helenina chůva, štítí se robotů
Dr. Hallemeier - přednosta ústavu pro psychologii a výchovu Robotů

Roboti - úseční v pohybech i výslovnosti, mají bezvýrazné tváře s upřeným pohledem, vypadají jako lidé, Dr. Gall několik set z nich pozměnil a vsadil do nich "duši".
Primus a Helena - výjimka mezi roboty, chovají se jako lidé (Alquist si je s nimi spletl), na konci mezi nimi začne vznikat cit, jsou ochotni se pro sebe navzájem obětovat.
Rádius - vede vzpouru Robotů, je jeden z několika set, které Dr. Gall pozměnil
Marius, Sulla, Damon a další

ZDROJE:
https://www.rozbor-dila.cz/r-u-r-rozbor-dila-k-maturite/
https://www.rozbor-dila.cz/r-u-r-rozbor-dila-k-maturite-10/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama