*VŠECHNY ČLÁNKY OBSAHUJÍ VYZRAZENÍ DĚJE*

Září 2017

Lakomec

20. září 2017 v 15:29 | ČteníkLen |  Povinná četba

Lakomec

(překlad: V. Mikeš, 2008)

Kontext autorovy tvorby, základní informace: Moliére, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, byl francouzský dramatik 17. století a představitel klasicismu. Narodil se v Paříži do rodiny bohatého měšťana (aby nedělal ostudu, změnil si jméno).
Ve svých dílech se zabýval věčně platnými myšlenkami - špatnými lidskými vlastnostmi (např. touhou po penězích, lakotou, simulací,...). Ve svých hrách nejčastěji zesměšňoval společnost, předváděl ji takovou, jaká je. Také se díky tomu dostával do problémů.
Psal hlavně frašky a komedie, později byl přijat do královských služeb. Spolu s dalšími lidmi založil vlastní divadlo, které však nemělo velký úspěch. Často ve svých hrách i účinkoval. Postavy v jeho dílech mají výrazné charakterové rysy a nadčasovou platnost. Některé se staly natolik výraznými, že i dnešní lidské charaktery spojujeme se jmény postav - Lakomec alias Harpagon.
Paradoxně zemřel na jevišti při výstupu ve své hře Zdravý nemocný.
Mezi jeho další díla patří: Don Juan, Tartuffe neboli Podvodník, Misantrop, Zdravý nemocný.

Literárně/obecně kulturní kontext:
V 17. století do francouzské literatury vstupuje nový směr zvaný klasicimus, který vzniká na dvoře Ludvíka XIV. ("krále Slunce"). Mezi jeho znaky patří: rozumová kázeň, pravda, zobrazování podle přírody, usiloval o literární díla s dokonalou formou, vyskytuje se zde tzv. trojí jednota (jednota času, místa, děje). Vzorem se stala antika. Klasicistický literární hrdina je vyrovnaný člověk s pevným místem ve společnosti. Vrcholová forma klasicismu se nazývá empír.
Mezi Moliérovi současníky patří:
Pierre Cornelle (FR) - výslovnost: Pjér Kornej, dílo: CID
Jean Racine (FR) - výslovnost: Žán Rasén, dílo: Ifigenie
J. W. Goethe (GER) - Faust

Okolnosti vzniku díla:
Premiéra této hry byla 9. září 1668 v divadle v Palais Royal. Tenkrát se jí nikdo nesmál a brzy byla stažena z repertoáru. Autor čerpal mimo jiné i z Plautovy Komedie o hrnci, kde je podobenství v monologu o ukradených penězích. Mezi další vzory patří pravděpodobně hra Krásná sudička, Duchové, Intrikánka nebo Komedie o Calandrovi. Autorova pozornost byla upnuta spíše k charakterům jednotlivých postav než k ději.

Literární druh, žánr, výrazová forma: drama (poznáme hl. dle scénických poznámek), komedie, próza.
Téma a motiv: lidská chamtivost, sobectví, láska, podvod, svatba, kritika chorobné touhy po penězích, neupřímnosti, podlézavosti, upřednostňování peněz před čímkoli a kýmkoli. Hlavní myšlenkou je poukázat na fakt, že peníze mění charakter člověka. Kritika morálky založené na tyranství a slepé poslušnosti.
Časoprostor: Paříž, druhá polovina 17. století. U Harpagona doma.
Kompoziční stavba: 5 dějství, v každém několik scén, řazené chronologicky, autor dodržuje časovou posloupnost, reálný čas. Vyskytuje se trojí jednota - jednota místa, času, děje
Vypravěč, vyprávěcí způsoby: u dramatu nejsou
Typy promluv: hra je založena na dialozích, Harpagon vede monolog o ukradených penězích. Převážně se zde vyskytuje jazyk nespisovný, najdeme i vulgarismy, archaismy, sarkasmus. Spisovná čeština se v menší míře vyskytuje převážně když hovoří policejní komisař či Mariana.

Stručný děj:
Eliška, zamilovaná do Valéra a Kleant, zamilovaný do Mariany se bojí svěřit otci, že mají partnery. Otec však oběma řekne, že pro ně již značně zámožné partnery našel. Sám si chce vzít Marianu, Elišce našel pana Anselma a Kleant si má vzít vdovu.
Kleant si potřebuje půjčit peníze, aby s Marianou mohl utéct - zjistí však ale, te ten, od kterého by si měl půjčit je jeho vlastní otec. Oba jsou tím zjištěním šokováni. Kleant tím, že jeho otec je lichvář, který si říká o příliš mnoho a Harpagon proto, že zjistil, že syn si chce půjčovat.
Dále přichází Frosina (dohazovačka) k Harpagonovi a představuje mu všechny přednosti Mariany, doufá, že od Harpagona dostane peníze. Nakonec přivede samu Marianu, která si ho samozřejmě vzít nechce. Frosina ji uklidňuje tím, že je starý a brzo zemře a ona zdědí velké peníze.
Páry se spolu potají domlouvají, jak zkazit Harpagonovu svatbu. A tak Štika ukradne pokladnici Harpagona a tím obrátí jeho pozornost k penězům.
Harpagon si zavolá policejního komisaře, který všechny vyslýchá. Jako první je obviněn Valér, ten si ale myslí, že Harpagon se dozvěděl o něm a o Elišce.
V závěru Valér říká, že je syn šlechtice, jenž zahynul na moři. Po letech však zjistil, že jeho otec žije a vydal se ho hledat. Na cestě potkal Elišku a už s ní zůstal. Poté Mariana oznámí, že je jeho sestrou a Anselm otcem.
Kleant slíbí otci, že mu dá pokladnu, když mu dovolí oženit se s Marianou. Anselm slíbí, že všechno zaplatí.

Hlavní postavy:
Harpagon - chamtivý člověk, kterému jde jen o peníze, upřednostňuje je i před rodinou. Otec Kleanta a Elišky, vdovec, ctitel Mariany, lichvář. Ztráta peněz pro něj znamená ztratit smysl života. Popírá, že má doma bohatství.

Kleant - syn Harpagona, bratr Elišky, zamilovaný do Mariany, který se jí za žádnou cenu nechce vzdát. Je pravým opakem svého otce, příčí se mu jeho lakota, vynalézavý, chytrý. Snaží se sehnat si vlastní peníze. Se svou sestrou vychází dobře.

Štika/Čipera/Šindel - Kleantův sluha, zcela mu oddaný. S myšlenkou, že svému pánovi pomáhá, ukradl Harpagonovi skříňku s penězi.

Mariana - chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku a nezná svého otce. Zamilovala se do Kleanta, chce si ho vzít, ale Harpagon po ní touží taky. Dcera pana Anselma, sestra Valéra.

Anselm - dobrosrdečný šlechtic, má si vzít Elišku proti její vůli, otec Valéra a Mariany.

Frosina - dohazovačka

Valér - správce v Harpagonově domě, Eliščin snoubenec, syn pana Anselma, ztracený bratr Mariany

Eliška - Harpagonova dcera, upřímná, spravedlivá, snoubenka Valéra, protiví se jí vlatní otec svou chamtivostí.

Vlastní názor: Knížka se četla dobře, bavila mě, má jednoduchý děj a je hodně krátká. Charakery zde byly vylíčeny velice působivě.

ZDROJE:
http://www.ucseonline.cz/maturita/rozbor-del/moliere-lakomec/
https://www.rozbor-dila.cz/lakomec-rozbor-dila-k-maturite-7/
http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/moliere/lakomec-33.html#axzz4tDKdXYWo
http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/moliere/lakomec-rozbor-3.html#axzz4tDKdXYWo