*VŠECHNY ČLÁNKY OBSAHUJÍ VYZRAZENÍ DĚJE*

Listopad 2016

Prokletí Titánů

23. listopadu 2016 v 20:25 | ČteníkLen |  Edice - Percy Jackson

Prokletí Titánů

Autor: Rick Riordan

Počet stran: 336

Edice, díl: Percy Jackson, díl 3.

Děj: Percy se společně s kamarády pokusí najít další polokrevné - dvojčata Nica a Bianku. Zachraňují je ze spár Mantichory (alias Dr. Thorna), která zajistí, že ve výsledku zmizí i Annabeth. Když je boj v plném proudu, objeví se Artemidiny lovkyně a pomohou jim. Všichni přeživší se pak vrací do Tábora. Sama bohyně Artemis se vydává najít nestvůru, která má moc zničit svět. Po pár dnech však Lovkyně cítí, že se něco děje a že se Artemis ztratila. Podle proroctví Orákula naplánují výpravu.
Percy má zakázáno jít Annabeth hledat, ale i přesto se v neviditelné čepici k výpravě přidá. Má totiž se, že Artemis i Annabeth jsou na stejném místě. Výpravy se účastní Percy, Grover, Thalie, Zoe Večernice (Lovkyně) a Bianka, která se k lovkyním přidá.
Během náročné cesty se nadobro rozloučí s Biankou, která se ztratí v těle kovového obra Talose, ale nakonec i se Zoe, kterou zabije vlastní otec Atlas - přesně jak předpovědělo Orákulum.
Mezitím se všichni dozví, kdo je tou nebezpečnou nestvůrou - Ophiotaurus, jeho nebezpečí tkví v obětování jeho vnitřností, proto ho Percy pošle s Groverem na bezpečné místo.
Nakonec najdou Artemidu s Annabeth, jak nesou tíhu oblohy, kterou na ně shodil Atlas. Percymu se lstí podaří Atlasovi jeho úkol vráti, ale mají i jiný problém. Lukova armáda monster je čím dál blíž a Kronos pořád sílí...
Na radě Bohů se usnesou, že Ophiotaura nezničí a stejně tak Percyho a Thalii, kteří mají moc zničit svět, jelikož jsou dětmi Velké Trojky (Poseidón, Hádes, Zeus).
Když se vrátí do tábora, Percy musí sdělit Nicovi, že selhal a neochránil jeho sestru. Při této příležitosti přijdou na to, že Nico je Hádův syn - to znamená, že nebezpeční jsou už 3. Prozatím se mu to rozhodnou neříkat a navíc, Nico uteče.

Výsledek obrázku pro prokletí titánů

Moje hodnocení: Zdá se mi, že věkově už z této edice lehce vybočuji, nicméně i tak si užívám každou stránku a velká písmena, které se v rozsáhlých knížkách už téměř nevidí. Pokud potřebujete nějakou knihu přečíst do několika dní (například kvůli referátu do školy), pak věřím, že tahle je přesně to pravé! :) Rozhodně je kniha psaná vtipnou formou a představuje bohy v nejrůznějších podobách tak, že se člověk má chuť vždycky pousmát - nakonec.. něco z mytologie se určitě i přiučíte... 7/10 bodů

Mechanický princ

14. listopadu 2016 v 18:18 | ČteníkLen |  Cassandra Clareová

Mechanický princ

Autor: Cassandra Clareová

Počet stran: 392

Edice, díl: Pekelné stroje, díl 2.

Děj: Za to, že pravý Magistr Mortmain uprchl, nese teď vedoucí Institutu Charlotte, podle ostatních, vinu. Na schůzi dostane ultimátum - buď ho do čtrnácti dnů najde nebo vedení Institutu převezme protivný Benedict Lightwood.
Tentokrát tak musí spojit své síly dohromady všichni, aby mu v tom zabránili. Pro Tessu je těžké, žít vedle Willa s tím, co jí onehdy řekl.
Charlotte, její manžel Henry, Will, Jem, Tessa a ostatní začnou pátrat, stopy je zavedou až ke starému Starkweatherovi, který má informace o procesu, v němž mladý Mortmain požadoval odškodnění od lovců stínů za smrt obou svých adoptivních rodičů. Jak se ukázalo, jednalo se o čaroděje, kteří si zahrávali s Bílou knihou a snažili se sestrojit mechanickou armádu.
Při pátrání se Willovi v jednu chvíli zastaví srdce, spatří totiž svou sestru Cecily, jak vchází do Mortmainova domu. Ze zákona jí nesmí kontaktovat, když svou rodinu opustil a tudíž je ani varovat. Když se s Jemem a Tessou vrací do Institutu, aby podali hlášení o svých zjištěních, vyskočí před nimi z vlaku a zmizí za Magnusem Banem. Žádá ho o pomoc...
Ve dvanácti letech, když rodiče nebyli doma, otevřel Pyxis a vypustil z něj démona, který ho proklel. Každý člověk, který Willa bude milovat, dříve či později zemře. Kletba se ukázala jako opodstatněná, když druhý den ráno, jeho starší sestra Ella ležela v posteli mrtvá. To je důvod, proč od nich odešel a už se s nimi nikdy nechtěl vidět a také proč se od sebe Tessu a všechny snaží odehnat, i když ve skutečnosti takový není.
Žádá Magnuse, aby mu toho démona pomohl najít a zbavit ho tak prokletí. Zatím bezvýsledně, a tak Will odchází s rozhořčením.
Mezitím Will a Tessa pojímají podezření, že se Jessamine, která s nimi sídlí v Institutu, stala zrádkyní. Aby zjistili pravdu, Tessa se v její podobě vydá na večírek Benedicta Lightwooda a Will jde s ní, aby jí ochránil.
Tess se musí přenést přes to, že doprovodem je jí její vlastní bratr Nathaniel, který ji zradil. Dozví se od něj různé věci mimo jiné i to, že Jessamine je Nateovou chotí a potvrdí se tak, že přes něj donáší Mortmainovi o tom, co se v Institutu děje. Měla také ukrýt ukradenou Bílou knihu v Tessině pokoji, aby ji zatkli a poté byla předána Magistrovi, a že Benedict Lightwood je také zrádce, který pro něj pracuje.
Když večírek opouštějí, Will uvidí démona, který ho kdysi proklel a rozběhne se za ním. Získá z něj zub, pomocí kterého by ho Magnus mohl přivolat zpět.
V Institutu vyslýchají Jessamine s pomocí Meče smrti, když jim řekne vše co ví, bratr Enoch ji odvede do Mlčenlivého města, kde bude čekat na svůj další rozsudek. Jem s Tessou jí nakonec přemluví, aby poslala Natovi falešnou zprávu a mohli ho dopadnout.
Nate je ale o krok před nimi, je mu jasné, že něco není v pořádku a strhne se bitva, kde sám přijde o život. Will také utrží zranění, když se snaží ochránit Tessu. Když však dostane dopis od Magnuse, neváhá se za ním okamžitě vypravit a nedokáže uvěřit tomu, co se stalo.
Magnus vyvolá démona z minulosti zpět a ten prozradí, že kletba byla jen výmysl, že Ellu zabil svým ostnatým ocasem. Will chce okamžitě mluvit s Tessou a vyjádřit jí, že jí miluje. Jaké ho čeká nemilé překvapení, když mu oznámí, že se již zasnoubila s Jemem a on o tom neměl nejmenší tušení. Potlačí však chuť Tessu získat zpět, když ví, že je přítelova jediná radost, únik před vlastním těžkým osudem.
Aby Charlotte udržela Institut ve svých rukou, vydává se s ostatními za Benedictem a sníží se k vydírání. Ten pod nátlakem souhlasí, že jí podpoří při další schůzi Rady. Stačí, že ho opustil syn Gideon a přidal se na jejich stranu. Charlotte slaví, Institut jim zůstane a Jem s Tessou se budou brát, jelikož Tessa stále neví kým doopravdy je (podsvěťan nemůže uzavřít sňatek s lovcem stínů).
Závěrem do oslavy vpadne nečekaný host, je to Willova sestra Cecily a uchází se o výcvik lovce stínů.

Výsledek obrázku pro mechanický princ

Moje hodnocení: Nemám slov, autorka prostě dokáže psát poutavě. Nemohla jsem se dočkat až knihu dočtu a zároveň jsem se bála, že stránky postupně dojdou. A s těžkým srdcem jsem přečetla i tu poslední stranu. Ačkoli jsem se v tomto díle až tak nezasmála, kniha mě udržela v napětí do poslední chvíle. Nemůžu si pomoct, ale více jsem si zalíbila neohroženého Willa (stejně jako Jace v Nástrojích smrti), nicméně doufám, že nedojde k tomu, že Jem opravdu umře. Těším se, až si přečtu i třetí díl.

O myších a lidech

12. listopadu 2016 v 19:07 | ČteníkLen |  Povinná četba

O myších a lidech

(Překlad: Vladimír Vendyš, 2004)

Kontext autorovy tvorby, základní informace: Celým jménem John Ernst Steinbeck byl americký spisovatel 20. století, nositel Pulitzerovy ceny (Hrozny hněvu - 1940) a Nobelovy ceny z roku 1962. Pocházel z Kalifornie, kde prožil většinu svého života. Za svůj život vystřídal různá zaměstnání, zkušenosti z tohoto období poté využil ve svých dílech.
Se ztracenou generací souvisí volně, vlivem evropanství.
Ve svých dílech zachytil hlavně osudy kalifornských drobných zemědělců v době hospodářské krize (ztráta půdy, vystěhovalectví, marné hledání obživy, cesta na Západ).
Zabývá se konfliktem dobra a zla v člověku a možnostmi výběru svobodné lidské vůle, dobře rozumí psychologii člověka. Jeho novely jsou typické pro popis vztahu člověka k půdě, ukazuje negativní postoj člověka k moderní civilizaci, popisuje ekonomickou krizi, odsuzuje násilí a vykořisťování druhých.
Do jeho tvorby patří romány: Hrozny hněvu, Na východ od ráje, Toulavý autobus. Povídky: Nebeské pastviny, Údolí bez konce.
Umírá v roce 1968.

Literární/obecně kulturní kontext:
Období americké moderní literatury 1. poloviny 20. století, tzv. ztracená generace. Myšlení prozaiků a básníků této skupiny bylo ovlivněno zážitkem z 1. světové války, pocitem neschopnosti zařadit se zpět do obyčejného života.
Základní téma literárních děl této generace je skepse, zklamání, rozpad lidských a sociálních hodnot a hledání východiska v útěku do přírody nebo kultury. Hlavními hrdiny bývají lidé ztracení v labyrintu světa, obvykle rozvrácené, silně citově založené osoby, které nemohou najít pevný bod ve svém životě.
Další autoři tohoto období:
Francie: Romain Rollan (Petr a Lucie),
USA: Ernest Hemingway (Komu zvoní hrana), Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby)
ČR: Franz Kafka (Proces),
Německo: E. M. Remarque (Na západní frontě klid),
Anglie: James Joyce (Odysseus)

Okolnosti vzniku díla: Kniha poprvé vyšla v roce 1937 ve Stockholmu a Londýně. Název této novely odkazuje na báseň Roberta Burnese (Polní myšce). Dílo je inspirováno autorovým životem, který v Kalifornii strávil poměrně dlouhou dobu, mimo jiné pracoval i na jedné z farem jako dělník.

Literární druh, žánr, výrazová forma: Epika, novela s prvky balady, próza (mírný sklon k dramatu)
Téma a motiv: přátelství mezi zaostalým Lenniem a Georgem, láska, lidské sny, rasismus, meziválečné období hospodářské krize, práce
Časoprostor: 30. léta 20. století, na farmě u obce Soledad (jihovýchodně od Kalifornie), období hospodářské krize, meziválečná literatura.
Kompoziční stavba: Dílo je rozděleno na šest kapitol, bez názvu, které na sebe chronologicky navazují. Vyskytuje se zde jednoduchá stavba textu, text neobsahuje úvahy ani zdlouhavý popis prostředí. O předešlých událostech se dozvídáme z dialogů postav.
Vypravěč: er-forma vyprávění. Vypravěč se staví do role nezávislého pozorovatele, do děje nezasahuje.
Typy promluv, jazyk: děj je postaven na dialozích, je zde hovorový jazyk s přehlednou stavbou větných členů, nespisovné výrazy (až vulgární), krátké popisy a přímá řeč, příležitostný slang. Autor zvolil kontrast mezi Lennieho příjmením (Small) a jeho tělesnou silou. Viditelné rozdíly v mluvě mezi zaostalým Lenniem a Georgem.

Stručný děj: Příběh pojednává o dvou rozdílných mužích (zaostalý ale silný Lennie, George, který na něj dává pozor), kteří putují za prací z jednoho místa na druhé, aby mohli v budoucnu realizovat svůj sen - mít své malé vlastní hospodářství. A tak se dostávají na farmu v Soledadu, kde chtějí vydržet co nejdéle.
Díky Lennieho povaze se však dostávají do problémů - moc rád hladí příjemné, hebké věci, např. myši - jelikož si neuvědomuje svou sílu, pokaždé jim zlomí vaz.
Jednoho dne napadne Lennieho správcům syn Curley, který se ostatním snaží dokázat svou moc. Lennie mu v obraně rozdrtí ruku. Tento spor nakonec ještě urovnají, ale když si za Lenniem přijde popovídat Curleyho žena a nabídne mu, ať si pohladí její vlasy, Lennie to přežene až Curleyho žena začne křičet. V panice jí přikryje ústa rukou a drží ji za hlavu, až jí zlomí vaz.
Ví, že provedl něco zlého a tak uteče na smluvené místo, aby jediný George věděl, kde ho hledat. Když ostatní zaměstnanci najdou její tělo, vylučovací metodou obviní Lennieho a Curley vyžaduje pomstu.
Aby George Lennieho ušetřil trápení, zastřelí ho sám.

Hlavní postavy:
Lennie Small - velký a silný hromotluk, který nepobral moc rozumu, ale "udělá, co se mu řekne". Poslouchá George, je mu plně oddaný, věří, že se o ně o oba postará. Má rád hebké věci, rád hladí myši, štěňátka, sní o vlastním hospodářství, kde bude moct krmit králíky. Neuvědomuje si svou sílu, takže jim všem nakonec ublíží.

George Milton - má na starost svého mentálně zaostalého přítele Lennieho, protože ho o to požádala Lenniheo teta Klára, obětavý, hodný, občas Lenniemu vyčítá, že kvůli němu mají oba problémy a nemá ani vlastní život, přesto ho však má rád. Společně s Lenniem touží po vlastním hospodářství.

Curley - agresivní, žárlivý mladý muž, který má pocit, že mu jsou všichni podřízeni, autoritu si tak snaží vynutit silou. Syn správce.

Curleyho žena - dříve se toužila stát herečkou, místo toho si vybrala život s manželem, kterého nemiluje. Je osamělá, proto se snaží flirtovat se zaměstnanci. Půvabná, vyzývavá, žije život, o jaký nestojí, lehce rozmazlená a ne příliš inteligentní.

Vlastní názor (dostupné na Databazeknih.cz): Na jednu stranu jsem neměla problém se začíst, na tu druhou mě příběh zrovna dvakrát nenadchnul a nebavil. Možná, že knihu nedokážu řádně ocenit, ale mám radši díla, kde se více či méně pořád něco děje. Musím však dodat, že konec mě poněkud překvapil a byla to asi nejzajímavější a nejemotivnější část knihy.

Výsledek obrázku pro o myších a lidech

Zpracováno dle zdroje:
http://www.rozbor-dila.cz/o-mysich-a-lidech-rozbor-dila/
http://www.rozbor-dila.cz/o-mysich-a-lidech-rozbor-dila-k-maturite-7/
http://www.ucseonline.cz/maturita/rozbor-del/john-steinbeck-o-mysich-a-lidech/