*VŠECHNY ČLÁNKY OBSAHUJÍ VYZRAZENÍ DĚJE*

Prosinec 2014

Zvěrolékař a jeho přátelé

31. prosince 2014 v 19:47 | ČteníkLen |  James Herriot

Zvěrolékař a jeho přátelé

Autor: James Herriot

Počet stran: 367

Děj: James Herriot vypráví o svých zážitcích za dob, kdy byl veterinářem. Jsou zde popsány postupy vyšetření, operace, vtipné historky nebo případy, kdy si Herriot pomáhal s ostatními veterináři/asistenty či obyvateli města. V knize jsou jednotlivé případy popsány po kapitolách, proto neudělám jednotný zápis.
Tato kniha obsahuje případy a historky jako:
- Herriotovo přesvědčení, že zabil koně, který měl kopřivku (urticaria).
- Pejsek Puppy, co na sebe nenechal šáhnout a liboval si v rybách s brambůrky, stejně jako jeho paní. A tak pokyn pro vyléčení zněl: Tablety pro psa. Podávat po jedné třikrát denně ve smažených brambůrkách.
- Kocour Alfred, kterému pomohli za pět minut dvanáct odstraněním chuchvalce chlupů z jeho trávicího traktu.
- Paní se psem Trickim, který vyhrával nejen v psích, ale i v koňských dostizích, od kterého dostal Herriot drahý oblek po zesnulém manželovi, ve kterém se snažil obhájit hospodáře, jen z něj tekl pot.
- Herriotovy děti, které se sami zaučovali, když jezdili s tatínkem do práce. A syn, který řekl přesnější diagnózu, než jeho otec.
- Veterinář Mottram a jeho nepřátelskost vůči těm, kteří léčí jeho pacienty. Přišel o ní po tom, co mu Herriot se Siegfriedem zachránili milovaného koně.
- Herriotovy "stavy" (něco jako záchvaty) po léčení brucelózy, při kterých si zpíval a nebyl schopen pracovat. V horečkách ležel a následně na to se smál. Při jednom takovém stavu se vysmál jedné paní, která vodila psa s těmi nejnemožnějšími důvody, i když mu nic nebylo. Díky tomu se probrala a nakonec veterináři poděkovala, Herriot se propadal do země.
- Asistent, který si dokázal podmanit i toho nejpřísnějšího hospodáře, který na ostatní jen ječel.
- Hledání nového bydlení pro rodinu.
- Kocour, který pojídal pánova sedativa na rakovinu a nikdo to netušil, pokaždé vypadal, že za chvíli zemře a pokaždé se jako zázrakem vzpamatoval, a to nikdo nevěděl, co s ním je.
- Asistent, který si v domě založil vlastní zoologickou zahradu. Přezdívalo se mu: Ten s jezevcem. Siegfrieda z jeho koníčku zachraňovat ty nejroztodivnější zvířata a vodit si je domů málem trefilo.
- Pes, který si neustále do nohou vrážel špendlíky.
- "Herriotova troubel", kterou asistent vytáhl pokaždé místo utery, když chtěl Herriotovi ukázat, jak snadné je kastrovat kočku.
- Rodina, která si na veterináře stěžovala protože se nedopatřením dopouštěl chyb - "ukradl brýle", zajel k nim i když neměl, atp.
- Blechy, které Herriot dostal v ten nejnevhodnější den.

A spoustu dalších....


Moje hodnocení: Pokud máte zrovna špatnou náladu, tato kniha vám ji stoprocentně zvedne. Historky jsou popsány s citem a úžasným humorem. Pořádně jsem se u knihy smála, i když některé příhody jsou smutné. Rozhodně doporučuji... 9/10 bodů.


Josef Váňa: Život v sedle

28. prosince 2014 v 20:46 | ČteníkLen |  Ostatní

Josef Váňa: Život v sedle

Autor: Pavel Kovář

Počet stran: 402

Poznámka: Obsahuje fotografie, některé i dosud neuveřejněné.

Děj: Autorizovaný příběh nejznámnějšího českého žokeje Josefa Váni-Juřenky vypráví o jeho dětství, selháních, úspěších a zážitcích. Pojďme si jej trošku přiblížit.
Už jako malý kluk jezdil na všem, na čem se dalo - kravách, kozách i prasatech. Ale nejvíce ze všech zvířat ho uchvátili koně, všude kde se objevili, hned musel být. Kdo ho v té době znal, často z něj měl respekt, dívky možná i strach. Byl to frajírek jak má být a co chtěl, za tím šel a dokázal to, což mu ostatně vydrželo do dospělosti.
Dostal se na učňák do Kladrub nad Labem, ale přece... v posledním ročníku ho vyhodili, protože bránil dívku. O dvacet let později, si vzdělání dodělal.
Později získal i svou licenci a začal jezdit v jezdeckém klubu s několika málo koňmi, které měli. S klisnou Kalinou přinesli klubu první vítězství v roce 1979.
Váňa se k dostihům dostal ve věku, kdy mnoho jeho kolegů končilo, on teprve začínal, ale měl tak dobrou fyzickou kondici, že stačil i mladším.
Během jeho působení v klubu zkrotil Paramona a dovedl ho k druhému místu ve Velké pardubické. Mezi "rajťáky" jak sám říká, měl pověst tvrdého a neústupného člověka, když někdo řekl, že něco nejde, on mu chtěl předvést opak a obvykle se mu to povedlo. Mnohdy byl až příliš tvrdý, nešetřil koně, ale to znamenalo, že nešetřil ani sebe. Jeho "zpomalovačem" se stala jeho druhá žena Pavla Tesařová, později Váňová (vzali se vlastně díky kvůli zdravotnímu pojištění).
Když přišel do stájí Železník, původně byl určen jako náhrada za Kalinu (kterou museli utratit) mladému Tondovi, a to i přesto, že měl zdravotní problémy. Po čase se ale Váňa stal jedničkou stáje, a tak se i z okolí stále častěji začalo ozývat ať k sobě dají nejlepšího jezdce a nejlepšího koně. A tak se stalo.
Váňa ukázal Železníkovi kdo je tady pánem a přišli čtyři vítězství.. to poslední, nejdramatičtější, kdy i po pádu na Poplerově skoku získali zasloužené vítězství. Společně s Váňou se měnil i Železníkův charakter, stal se z něj aristokrat a do své smrti pózoval novinářům lépe, než kdejaká modelka.
Během dostihové kariéry získal Josef Váňa nespočet zranění, některá vážnější, některá lehčí - jako třeba zlomenina klíční kosti, která je pro žokeje něco jako pro normálního člověka chřipka. Není snad jediná kost, kterou by neměl zlomenou - a i přesto se nikdy nenechal operovat, pokud to nebylo více než nutné. Vše si vyléčil sám, nebo s pomocí alternativní medicíny a léčbu vždy urychloval. To, co by se normálnímu člověku hojilo půl roku, on měl vyléčené za měsíc a půl, a už trénoval v sedle... Přežil i klinickou smrt po pádu v Baden-Badenu.
Manželka tvrdila, že vyhrát popáté Velkou je proti přírodě, a přece... vítězství přišlo, s hnědákem Vronskym. Po dlouhé éře nakonec přišel ještě jeden kůň, kterému Váňa zpočátku nevěřil, ale dalo by se tomu možná říct i náhoda, že se potkali...
Tiumen mu vynesl další tři vítězství a společně s ním zakončil i svou jezdeckou kariéru - tedy nejspíš. Kolikrát totiž už říkal, že skončí?
Mnozí známí a kolegové říkají, že se jeho chování v průběhu let změnilo. Pokud dříve patřil do skupiny koňáků, pro které kůň znamená nástroj vítězství, po letech se posunul do skupiny, která se stará o to, aby kůň byl hlavně zdravý jak psychicky tak fyzicky.


Moje hodnocení: Musím říct, že mě se kniha opravdu líbila! Ale na druhou stranu, asi to není četba pro všechny. Pokud nejste alespoň trochu zasvěceni v oboru, asi vám zrovna tahle kniha nebude moc říkat. Nicméně já všem, kdo by se chtěli o nejznámnějším žokeji dozvědět více, vřele toto dílo doporučuji. Dozvíte se informace i tzv. "ze zákulisí"... 10/10 bodů.

Ztracená naděje

25. prosince 2014 v 20:26 | ČteníkLen |  Ostatní

Ztracená naděje

Autor: Colleen Hooverová

Počet stran: 336

Poznámka: Ztracená naděje je příběh z knihy Bez naděje z pohledu Holdera.

Děj: Dean Holder se snaží ochraňovat svou sestru Lesslie před vším, co by ji mohlo ještě více ublížit. Donutí děvkaře Graysona, aby se s ní rozešel, ale zřejmě to byla poslední kapka toho všeho... kapka toho, co se Less úspěšně zkusila skončit. Poslední kapka jejího života.
Když ji Holder najde s krabičkou léků, nejdřív tomu nemůže uvěřit. Ale její bezvládné tělo a mrtvé oči mu dokazují pravdu. Ten den se stane jedním z nejhorších v jeho dosavadním životě. Začne psát do deníku, který našel prázdný v jejím pokoji.
Ve škole je to pro Holdera opravdu k nevydržení, kolují drby o něm, o Lesslie, o tom všem... když se zaplete do rvačky, dostane se na chvíli i do vazby a jeho matka usoudí, že by měl změnit prostředí. Sama je zničená.
Holder na rok odjede k tátovi, poté se vrací. Nemá chuť si dodělávat školu, ani trochu. Chce matku přesvědčit a tak se vydá do samoobsluhy, aby mohl uvařit večeři. Potká tam ale dívku, která mu tak strašně připomíná Hope, kamarádku z dětství, kterou nechal odejít, kterou před třinácti lety unesli... Když ale zjistí, že se jmenuje Sky, připadá mu, že se za chvíli složí. Tak dlouho chodil, tak dlouho ji viděl v každé jiné, ale ted si byl stoprocentně jistý.
Naštěstí pro něj, potká ji po pár hodinách znovu, běhá a stojí před jeho domem. Dohodnou se, že začnou běhat spolu. Lépe se tak poznají.
Holder v její přítomnosti cítí mnohem víc, než je ochoten přiznat, nikdy s nikým necítil to, co teď se Sky. A zdá se, že ani Sky není tak úplně v pohodě, sympatie jsou vzájemné.
Po tom, co si Holder "promluví" s Graysonem a se Sky si vše vyjasní, spolu začnou chodit. Dívka s pověstí děvky a kluk s pověstí homofobního násilníka.
Holder si stále není stoprocentně jistý, že Sky není Hope a že Hope není Sky. Pak se ale v jídelně stane něco, co už nemůže být náhoda. Holder na ruce Sky uvidí náramek, který dala tenkrát Hope Lesslie, těsně před tím, než ji unesli. Začne kvůli tomu strašně vyvádět, nikomu to nevysvětlí a měsíc se Sky nepromluví ani slovo, ani se jí neomluví.
Nakonec to nevydrží, ale neomluví se jí, nechce aby mu odpustila. Chce aby si to zapamatovala... jednou jí to vysvětlí, až bude plnoletá.
Mezi Holdrem a Sky má dojít na nejvýznamnější "poprvé". Ale Sky začne hrozně vyvádět, Holder si strašně vyčítá, že udělal něco špatně. Během doby co se on uklidňuje u nich v kuchyni, Sky zavítá do pokoje Less a najde tam fotku, vlastně, najde tam toho mnohem víc.
Najde svou minulost. Holder ví, že už nemá cenu cokoli skrývat. Vyrukuje s pravdou, že je Hope, že ji unesli a že se narodila v jiný datum, než si myslí, že Lesslie byla i její kamarádka...
Ve změti všech otazníků se nejvíce objevuje jedna jediná otázka, kdo to vlastně udělal? Sky nevěří, že by to mohla být Karen, ale nakonec se i o tomhle přesvědčí.
S Holderem uteče do hotelu, ale rozhodne se podívat i na místo svého starého bydliště, vzpomene si.. vzpomene si na všechno co jí táta dělal, že ji každou noc znásilňoval, že ho nenáviděla.
Druhý den tam jedou znova a setkají se s ním tváří v tvář, pozná ji. A po vysvětlení se sám zastřelí, po vysvětlení, komu to ještě udělal.
Lesslie.
Holder by ho nejradši probral k životu, aby ho pak mohl sám zabít, nenáviděl Less za to, že se tak snadno vzdala, když měli stejný život, ale teď už pochopil. Teď pochopil...
Holder zaveze Sky i za Karen, která jí zpětně vysvětlí, že ji odvezla proto, aby jí to už nemohl udělat.
Po všech těchto odhaleních začnou vést "normální život". Až na to poslední, které čekalo Holdera při vyklízení Lessliiného pokoje. Otevřel deník do kterého psal a byl přesvědčen, že je prázdný. Otevřel ho na posledí straně a našel dopis od Lesslie.
Dopis na rozloučenou, ve kterém se svěřila, že matka o znásilnění věděla, že obě celou dobu věděli, že Hope je v pořádku a naživu.


Moje hodnocení: Musím přiznat, že první díl, této volně navazující "série" se mi líbil více. U této knihy, jsem předem znala děj, věděla jsem jak to skončí, a odhalení nebyla tak strhující. Až na to poslední, kdy Holder našel dopis, tam vlastně v podstatě žádné nebylo. Ale i tak se mi to líbilo, protože autorka píše čtivě... 7/10 bodů.

Dýchání pod vodou

14. prosince 2014 v 18:05 | ČteníkLen |  Ostatní

Dýchání pod vodou

Autor: Alex Flinn

Poznámka: Volně navazuje na knihu Hvězda.

Počet stran: 213

Děj: Nick má všechno, co si každý kolem něj jen přeje. Je hezký, chytrý a bohatý. Nikdo ale, kromě jedné dívky, neví, čím vším si prochází. A když mu jednou ujede ruka, všichni se s ním přestanou bavit.
Příběh začíná v aktuální době, během níž se nám naskytne retrospektivní pohled. Nick je obžalovaný z ublížení na zdraví, protože zmlátil svou holku Caitlin. Ačkoli si to nechce připustit, je na tom dost zle a potřebuje ji. Od soudu dostane zákaz styku - ve škole se ale stejně musí aspoň míjet - a veškerého kontaktu, půl roku bude docházet do třídy "domácího násilí" společně s několika dalšími lidmi s podobnými problémy, kde bude vést sezení psychoterapeut. Navíc si musí vést deník.
A tak se dozvídáme, jak to s ním a Cait začalo.
Po tom, co spolu začali chodit, se stal Nick neskutečně majetnický, žárlivý a hrubý, psychicky Cait týral, když se mu nelíbilo něco co dělá, prostě jí to zakázal a ona ho poslechla. Zároveň si ale uvědomoval, že ji miluje, jen... díky tátovi měl násilnické sklony. Až jednou ho prostě naštvala, z nesmyslného důvodu, a on ji uhodil. Stalo se to jednou a ještě se spolu smířili. Později ji ale sbil tak, že se rozhodla podat trestní oznámení, už mu nemohla věřit. Přestože se jí snažil omlouvat snad tisíckrát.
Během sezení doufal, že se mu jí podaří získat zpátky, nakonec ale pochopil...
Jeho život doma probíhal tak, že se otci snažil zavděčit vším co šlo - nosil dobré známky, pomáhal, ale jemu to nestačilo. A bil ho kvůli úplným nesmyslům. Díky sezením se mu nakonec podaří tátovi se postavit. Začnou spolu vycházet poněkud přípusněji, nakonec se s ním začne bavit i jeho bývalý nejlepší kámoš Tom.
Jen na Svatouška strašně žárlí, chodí totiž teď s Caitlin, pochopil, že zpátky už jí nedostane, a chce si sezeními projít znova - je totiž odhodlán, že tentokrát už to bude brát opravdu vážně.



Citace:
"Jde o to, dělat správnou věc, i když ji nechcete udělat. Chopit se odpovědnosti za svoje činy. Jak jste nám to vždycky říkal." Myslím na Caitlin a dodávám: "Jde o to, nechat jít, když opravdu strašně toužíte držet."
Mario na mě na sekundu hledí a potom přikyvuje. "Prošel jste testem, Nicku."
Odvracím pohled. Nebylo to to, co jsem se chtěl naučit. Chtěl jsem dostat Caitlin zpátky, a ne se dozvědět, že jsem ji ztratil navždy. Ale ztratil jsem ji. Jak se naučím se s tím vyrovnat?

Moje hodnocení: Příběh se mi líbil, ale často mi trvalo než jsem si uvědomila co se děje v realitě a co v minulosti, přestože to bylo odlišeno písmem - bohužel v některém úseku pro mě špatně čitelném. Také mě zmátlo, že příběh najednou vypráví kluk, obvykle jsem zvyklá číst z pohledu dívky. Popis násilnických sezení byl v mnoha ohledech přínosným, ukazoval na psychologii člověka, občas bylo až zarážející jak se autorka dokázala vžít do sitace a plně ji popsat... 7/10.

Odhalená

4. prosince 2014 v 21:02 | ČteníkLen |  Edice - Škola noci

Odhalená

Autor: P. C. Castová, Kristin Castová

Počet stran: 304

Edice, díl: Škola noci, díl 11.

Děj: Na akci pro veřejnost, pořádané tulskou Školou noci se objeví Neferet v podobě obřích hnusných pavouků a způsobí smrt Erin a tulského starosty, otce Afrodity - pana LaFonta. Afroditina máma nevěří, že by Neferet byla něčeho takového schopna, a jelikož nemají důkazy, že to byla ona, obviní paní LaFontová studenty a učitele ze Školy noci. Zároveň se zřekne Afrodity jako vlastní dcery, tu to ale nijak moc nezdrtí - kromě pořádné kocoviny to neřeší.
Shaylin se bojí, Dallasovi víří barvy aury jako nikdy předtím a je přesvědčená, že plánuje pomstu, jelikož obviňuje Zoeyin kruh ze smrti své holky Erin.
Na výsledek nečekají dlouho, Dallas se pokusí zabít Stevie Rae a Shaunee hned po ní. Naštěstí je zachrání Refaim, když ho zraní v ptačí podobě. Kalona se Starkem pak dostanou příkaz ho najít a přivést před Thanatos, která mu udělí spravedlivý trest. Před studenty Školy noci mu je useknuta hlava a další dva upíři na Dallasově straně jsou zanecháni na pospas osudu daleko od velekněžky a také umírají. Zlá červená Nicol změní barvy a přijme Stevie Rae za svou velekněžku.
Zoey ale neřeší jenom problémy se smrtí a magií, čekají ji i nepříjemné problémy s Auroxem/Heathem a Starkem. Stark příšerně žárlí a je majetnický, Aurox se pořád chová jako Heath, Zoey ho pořád miluje. (Citace 1-3)
Afrodita má vizi - o Zoey. Přestane se ovládat, bude strašně naštvaná a přestane ovládat vidoucí kámen, něco jí donutí, aby to Zoey zatím neříkala, ale promluví se Shaylin, druhou věštkyní s pravým zrakem, aby sledovala Zoeyiny barvy.
Kalona projeví soucit nad upíry, které musel zanechat, aby si pro ně přišla smrt a Nyx mu po dlouhých letech otvírá vstup do svého chrámu. (Citace 4)
Zoey nechtěně vyslechne rozhovor mezi Afroditou a Shaylin a zjistí, že ji špehovaly. Má všeho tak akorát dost, pomocí vidoucího kamene srazí Shaylin k zemi a Afroditu nehodlá poslouchat, zradily ji, a to je měla za své kámošky!
Za branami Školy noci omylem a ze vzteku zabije dva muže, a dojde jí, jak to Afrodita myslela s tím, že ztrácí nad kamenem kontrolu. Do Školy noci přijíždí policie, Zoey svůj trest a zatčení převezme sama, tohle za ní nikdo nevyřeší. Odchází se slovy: Tohle si zasloužím..., vidoucí kámen předá Afroditě a omluví se i Shaylin.
Neferet zrozená z temnoty se jde "najíst". Vejde do chrámu a proběhne masové vraždění, vlákna temnoty se svíjí blahem. Zjeví se jí temný Bílý býk.

Citace:
1) "Jééžiš, Zo, klid a nohy v teple," řekl Aurox. "My to se Starkem zvládnem."
V tu chvíli zněl Aurox tak strašně moc jako Heath, že Stark uviděl, jak Zoey zbledla. Bezděky sáhla po vidoucím kameni, který měla na krku, a nervózně si s ním začala hrát.

2) "Ty s náma nesmíš!" Aurox zavrávoral a zastavil. "Máš nohy a kozy!"
"Bohyně, drž mě. Já ho zabiju!"
Stark si stoupl mezi ně, čelem k Zoey. Za nula celá nula desetin vteřiny jí bledé tváře zfialověly. "Zoey , mám pocit, že tohle by měl vyřídit bojovník."
Aurox za ním krknul, až je ovanul pivní smrad.
Zoey přimhouřila oči ve vzteklé škvírky a ukázala na Auroxe. "Tys nikdy neuměl pít!"
(...Zoey...)
Aurox byl Heath. Otravný, přiblblý, pivem nasáklý Heath.

3) Stark nabral do dlaní vodu, opláchl si z obličeje mýdlo a snažil se vymyslet, jakým tónem má se Zoey mluvit. Byla tak zatraceně naježená od té noci, co se tam na terase ukázalo, že Aurox je Heath a Heath je Aurox. Měl pocit, jako by od té doby chodil s dikobrazem!

4) "Nyx!" promluvil Kalona k nebesům. "Vyčítá mi aroganci, a sám mizí v oblaku zlatého slunečního prachu. Nechápu, jak toho floutka dokážeš vystát!"
Kolem něj se rozezněl důvěrně známý smích, který mu vždy připomínal podzimní úplněk. Zavřel oči před bolestí z její nepřítomnosti, ale současně s tím se mu srdce rozbušillo nadějí.
"Dohlížíš na mne. Vím to," zašeptal.
Smích se vytratil. Kalona otevřel oči.
(...)
"Soucit."
To zašepotané slůvko Kalonu zarazilo. "Nyx?"
"Soucit."
To slovo se ozvalo znovu.
(...)
Pomalu, jako by se vynořoval ze staletí stesku po ní, natáhl ruku. Přitiskl ke dveřím dlaň a čekal, až se promění v neprostupný kámen.
Zůstaly dřevěné.



Moje hodnocení: Nejvtipnější moment knihy byl asi ten, kdy se Aurox opil. V knize je čím dál více sprostých výrazů, podle mě se to tam už moc nehodí. Zdá se mi, že už je to až moc zamotané, Zoey má neustále ty samé problémy a kniha se dá předvídat, i když.. některé okamžiky jsou opravdu nečekané, někdy se mi zdá, že už i přehnané... 5/10 bodů.

Zatmění

1. prosince 2014 v 19:02 | ČteníkLen |  Edice - Stmívání (Twillight)

Zatmění

Autor: Stephenie Meyerová

Počet stran: 480

Edice, díl: Twilight sága, díl 3.

Děj: Bellu štve, že je rozhádaná s Jacobem. Chce se usmířit a proto, i přes Edwardovo varování, že je to příliš nebezpečné, za ním jede do La Push.
Po tom, co se v městečku znovu objeví Victoria, Edward se s Jakem dohodne, že do La Push jezdit smí i nadále, že je tam v bezpečí. Doslýchá se tam o dalších legendách, o příběhu třetí ženy - obyčejné lidské smrtelnice, která zachránila životy vlkodlaků a o otisku - moci tak silné, jež k sobě druhého připoutá ať chce nebo ne.
Edwardova podmínka Belliny přeměny stále platí, musí si ho vzít. Bella se z toho snaží všeljak vykroutit.
Mezitím se v Seattelu odehrává peklo, někdo hromadně vraždí a Cullenovi jsou čím dál tím víc přesvědčeni, že je to armáda novorozených. Jestli okamžitě někdo něco neudělá, zasáhnou Volturiovi. Začnou se cvičit k boji, díky Jasperovi, který to všechno zažil. Bella je zoufalá, když se dozvídá, že vlkodlaci uzavřeli příměří a budou bojovat na straně upírů - nejen, že může přijít o Edwarda, ale teď už i o Jacoba, který jí donutí si uvědomit, že ho také miluje. Pořád někoho zraňuje, proto chce také pomoct a při bitvě být, Cullenovi to ale nehodlají dopustit.
V den bitvy se rozhodnou Bellu ukrýt v horách, na louce se nic nezvrtne a upíři s vlkodlaky novorozeneckou armádu porazí, ukáže se, že za vším stojí Victoria, která si Bellu najde a rozhodne se zaútočit.
Victoria však nepočítá s tím, že bude mít tak dobrou ochranu, nakonec v souboji podléhá a Edward jí konečně jednou provždy usmrtí.
Alice vidí, jak Volturiovi přichází - přesně po skončení bitvy a jsou mile překvapeni když spatří, že veškerá práce je provedena za ně. Nepoznají, že vlkodlaci pomáhali.
Bella nakonec souhlasí, že si Edwarda vezme. Když se Jake dozví o svatebním oznámení, utíká... i přesto, že věděl jak se Bella rozhodne, pořád doufal...


Moje hodnocení: Stejně jako ostatní díly perfektně napsané, bavilo mě to. Možná že rivalita mezi Jacobem a Edwardem zacházela moc daleko, líbilo se mi, jak autorka popisovala, jak se Edward vyrovnává s tím, že by ho Bella mohla odmítnout a utéct s Jacobem... 8/10 bodů.